Do temnoty se vracím s křikem ptačím.
To si svou oběť zuby značím.
Zabíjím jen pro obživu,
abych dostál svému slibu.
Krve potřebuji dosti,
a lidé ke mě chovají moře zlosti.
Chtěl mě zabít nejeden dobrodruh!
Však mocný je můj druh.
Ve tmě mě nikdo niky nepolapí,
byť by to byli statní chlapi.
Do srdce mi kůl vrazit chtějí.
Jenomže se mě všichni strašně bojí!
Navíc mou mysl zbystřil čas.
a každý jejich plán prohlédl jsem vráz.
A lovcům stihl srazit VAZ!
vždy může přežít jen jeden z nás.
A na světě je přeci toik krás.
Které chci ještě objevit,
a jen tobě se ve snu zjevit.
Vzpomenejš si na mé jméno,
má milovaná Heleno..?
Vím že k sobě dávno nepatříme!
Vždyť osobně se nikdy nespatříme!
Já si vybral cestu temnotou.
A děsivou samotou.
Nikde se nezdržím déle než pár dní.
A musím prchat dříve než se rozední.
Denní světlo to jest moje smrt!
Při rozednění musím být rychlejši než kdejaký chrt!