Zavírám oči a usínám.
to na tvou krásu vzpomínám.
Na krásu společných dnů a nocí.
Nechala jsi mě tu bez pomoci.
Stejně jak otrok, jsem okovy lásky spoutaný,
avšak narozdíl od otroků jsme zcela bezbranný.
Poslouchám jak mé srdce dobíjí,
to cit k tobě mě pomaloučku zabíjí!
Zabíjí mě cit zvaný láska,
srdce mi nyní v hrudi praská,
snad na čele za mou smrt, vyraší ti vráska.
Neb vládla nám kdysi láska!