Zrada přítele

Mohl jsi mím brTatrem být,
    jen přísahu nezradit.

    Přísahal jsi před naším pánem.
    A nyní stebou bude ámen!

    Zrazoval jsi příteličku,
    smrt tě potká za chviličku.

    Již jen tobě já jsem věřil,
    proč bych se ti jinak svěřil?!

    Nad mím životem vyřkl jsi již ortel,
    ať si kat chystá fortel.

    Dnes k ránu mě popraví.
    Ten jezdec co má meč krvavý.

    On jen jednou dvakrát sekne,
    a tělo bezhlavé na zem ztěžška klekne!

    Padám k zemi bezhlavý,
    Snad to aspoň tebe pobaví.

    Proč jsi o všem mojí dívce řekl?
    Já ale radši zhynu než bych na kolena klekl!

    Umírám nyní sám a pokořen.
    Nebudu však krví třísnit tuto zem.

    Smířil jsem se se svou smrtí,
    ikdyž všechny kosti v mém těle drtí.

    Jen to srdce z kamene,
    jen to si na tebe ještě matně vzpomene.

    Zrada to od tebe byla pouhá,
    nad tvím rozumem zvítězila touha!

    Já se na tebe však nezlobím
    A v pekle ti snad odpustím!